Pohyb jako klíč k větší kreativitě
| Vendula KosíkováZnáme to všichni, nejlepší nápady přicházejí, když vstaneme od stolu a dáme se do pohybu, i kdyby to mělo být jen jako v případě Charlese Darwina bloumání po zahradě.
Neradi čtete? Poslechněte si audio verzi článku!
Že chození a myšlení jsou úzce propojené, dokazují i mnozí další géniové – třeba Steve Jobs, který při brainstormingových schůzkách Applu nachodil mnoho kilometrů.
Pohyb totiž vypíná přední část mozku, tzv. prefrontální kortex, jehož úkolem je nasměrovat naši pozornost na problém a udržet ji tam, dokud ho nevyřešíme.
Ale protože při vědomém řešení problémů používáme tzv. pracovní paměť, která je kapacitně omezená na 3-7 samostatných informací, brzy se začneme v problémech ztrácet a nedobereme se k ničemu kloudnému, natož převratnému.
Kreativní nápady se začínají objevovat v momentě, kdy vypneme pracovní paměť a necháme svůj mozek, aby se ponořil do nevědomé mysli. Ta pracuje úplně jiným způsobem a bere do úvahy mnohem více aspektů najednou. Originální řešení pak probublávají do našeho vědomí nečekaně v podobě tzv. „aha“ momentů.
Takže příště, až se v práci na něčem zaseknete, nebo budete frustrovaní, všeho nechte, jděte do nejbližšího parku a tam bloumejte, nebo jen tak kružte kolem dokola na koloběžce.
Uvidíte, že až se vrátíte, budete mít lepší náladu, pevnější svaly a možná i spoustu neobyčejných nápadů v kapse. Yedoo!
Při psaní článku jsme čerpali z knihy Caroline Williamsové „Pohyb! Jak tělo umí změnit mysl.“
