Hýbejte se, budete spokojenější a úspěšnější
| Vendula KosíkováVíte, že fyzická aktivita dokáže zvýšit naše IQ a změnit způsob, jakým přemýšlíme a cítíme? Že posilování středu těla snižuje úzkost a lehký strečink dokáže bojovat s chronickým zánětem i mentální ztuhlostí?
Neradi čtete? Poslechněte si audio verzi článku!
Tělo ovlivňuje mysl, víc než si myslíme
„Mozek dokáže během sekundy zpracovat tolik informací, s kterými by se nevyrovnal ani ten nejvýkonnější počítač světa. Dnešní počítače sice dokáží porazit velmistry v šachu, žádný počítač však zatím nedokáže ovládat robota, který by manipuloval se šachovou figurkou s takovou zručností, jako to umí šestileté dítě,“ uvádí ve své přednášce neurovědec Daniel Wolpert.
Podle nejnovějších výzkumů je naše tělo propojeno s mozkem takovým způsobem, o kterém jsme doposud neměli ani tušení. Nové poznatky sesazují mozek z pomyslného trůnu a mění zažité paradigma, že tělo koná podle přání všemocného mozku a naší mysli.
Neurovědec Daniel Wolpert při svém výzkumu vychází z premisy, že prvotní funkcí mozku není to, aby myslel, ale aby řídil pohyb. „Bez pohybu, který byl a stále je naprosto esenciální pro naše fungování v tomto světě, by to totiž nešlo,“ vysvětluje.
Co se děje v mozku, když se hýbeme
Při pohybu, obzvláště venku v přírodě, musí mozek každou setinu vteřiny zpracovávat neuvěřitelné množství informací, které přicházejí ze všech smyslových receptorů, vyhodnocovat je a následně posílat pokyny svalům.
Když náš mozek nemá žádný pohyb, na který by mohl dohlížet, trpíme.
K odhadnutí správných reakcí využívá složité procesy, při kterých pracuje i s našimi zkušenostmi a dlouhodobou pamětí atd.
Není tedy divu, že části mozku, které řídí pohybové aktivity, jsou zároveň také centry kognitivních funkcí – dlouhodobé paměti, schopností soustředit se, vstřebávat nové informace, komunikovat, řešit problémy, plánovat či kombinovat a tvořit strategie.
Přirozený pohyb v přírodě je nejlepší
Podle nedávných výzkumů, které proběhly na univerzitách v Basileji a japonské Tsukubě, dokáže kognitivní funkce zlepšit jakýkoli pohyb, nejlepší výsledky však mají ty aktivity, které kombinují více druhů pohybu, či zahrnují interakce s ostatními lidmi.
U týmových sportů a aktivit probíhajících venku v přírodě, jako je funkční pohyb po vzoru Ido Portala či parkour, byl zaznamenán vyšší růst mozkových buněk a tvorba neuronových spojení než třeba u sólového posilování, které probíhá (a nyní se vracíme k výzkumu neurovědce Daniela Wolperta) v předvídatelném prostředí posilovny.
Kromě pohybu rozvoji mozku svědčí i kvalitní spánek, meditace a učení se novým věcem. Pokud děláme stále to samé, mozek svou kapacitu přirozeně snižuje. Je to jako s cestičkami v parku, které nikdo nepoužívá, časem zmizí a ty hlavní zmohutní.
Mozek může růst v každém věku
Ačkoli devadesát procent kritického vývoje mozku proběhne do šesti let, mozek se mění neustále. V každém věku dokáže aktivovat růst mozkových buněk a vytvářet nové synapse (nervová spojení). Jednoduchý způsob, jak pozitivně ovlivnit tuto tzv. neuroplasticitu mozku, je právě skrze pohyb.
Pohyb proto také výborně funguje i jako prevence před neurodegenerativními onemocněními jako Alzheimerova či Parkinsonova choroba.
Pohyb také umí zlepšit náladu, pocit sebevědomí, psychickou odolnost, a dokonce léčit celou řadu tělesných a duševních neduhů.
Dopodrobna se tomu věnuje vědecká novinářka Caroline Williamsová ve své knize Move! The New Science of Body Over Mind. (V češtině vyšlo pod názvem Pohyb! Jak tělo umí změnit mysl). My jsme si knihu s nadšením přečetli a to nejzajímavější z ní vám přinášíme v článku: Pohybem k duševní pohodě a většímu sebevědomí.
PŮJČTE SI KOLOBĚŽKU A VYZKOUŠEJTE SI ZDRAVÝ POHYB
