Vydatný déšť, zima a rozkopaná trasa. Vytrvalostní štafeta se změnila v extrémní závod
| Vendula KosíkováMokré peklo, tak by se mohl jmenovat letošní ročník závodu “24 hodin na koloběžce“, který se už po šestadvacáté konal ve Stromovce. Náročnou vytrvalostní štafetu, při níž družstva amatérských koloběžkářů krouží po 2,4 km dlouhém okruhu, letos ztěžovaly proudy vody, které se téměř bez přestávky řinuly z nebe a také nedokončená rekonstrukce části závodní trasy.
Extrémní podmínky nejlépe zvládl tým Yedoo. Ten si pro zlato (v tomto případě putovní kuželku) dojel s výsledkem 221 kol a 530,4 ujetých km.
Nikdo to nevzdal
Na jízdě na koloběžce musí být něco kouzelného, jinak si lze jen těžko vysvětlit fakt, že sobotní závod nevzdala ani jedna z přihlášených stájí. Ba naopak, letošní ročník přilákal rekordní počet družstev. Na start se postavilo 18 týmů, a i nováčci z řad šachistů vydrželi v přívalech deště až do konce. Plzeňští Burgaři, kteří si koloběžku pořídili teprve o vánocích, se dokonce umístili v první polovině žebříčku.
Letošní výsledkovou listinou zamíchala i probíhající oprava stezky za viaduktem. Na cca 700 metru dlouhém rozkopaném úseku se závodníci doslova trápili. Na úzké vedlejší pěšince se nedaly dost dobře střídat nohy a předjíždět. To bylo možné jen po šotolině, co zbyla na hlavní cestě po vyfrézování původního asfaltu.
Navíc bylo po celé dva dny značně chladno a vydatně pršelo. Páteční start se ještě obešel bez deště, ale už v sedm hodin začaly Stromovku zkrápět kapky a v devět hodin večer už pořádně lilo. To však nebylo nic proti sobotnímu přívalu deště, který se spustil krátce po poledni a vydržel ještě mnoho hodin po skončení závodu. Na vyhlášení výsledků přicházely stáje i se svými polními přístřešky, aby si chvilku zadostiučinění trochu zpříjemnily.
Putovní kuželku vybojoval tým Yedoo
Kuba Bostl, který už půl roku dopředu hecoval tým, ve vítězství věřil: „Cítil jsem se ve formě a i ostatní členové našeho družstva se po novém roce dali na zdravý životní styl. Navíc už máme se štafetou nějaké zkušenosti a loni jsme skončili druzí“, vysvětluje svoji důvěru ve zlato vedoucí konstruktér Yedoo.
Jezdci stáje Yedoo se z mokra, zimy a namožených svalů rychle oklepali. Už v pondělí si vyměňovali e-maily jako „Děkuji za skvělé dva dny, které jsme spolu strávili. Dobilo mi to baterky (i když …no fyzicky by to chtělo ještě trochu doštelovat). Na další akce ráda a Yedooooo s Vámi!“ Alena
nebo
„Včera jsem měl problém vyjít tři schody u baráku a dokonce jsem měl problém zdvihnout syna Samíka. Vůbec jsem netušil, co všechno za svaly mě budou z koloběžek bolet. Ale je to vítězná bolest takže to vlastně vůbec nebolí.:-)) Marek
„Vítězství ale není to hlavní, proč se štafety 24 hodin na koloběžce účastníme. Stejně jako ostatní družstva si chceme závody užít především jako společensko-zábavní akci, kterou bezesporu také jsou,“ uzavírá Jakub Bostl.
